Máme mezi sebou Akademické mistry Evropy z Istanbulu!

Osmiveslice žen - 1. místo

Na začátku září někteří z našich veslařů vyrazili na Akademické mistroství Evropy do Istanbulu. Reprezentovali nejenom svůj domácí klub a Českou republiku, ale i vysoké školy na kterých pilně studují. Pojďme se podívat, jak se v Turecku měli.

Jednalo se o tři sportovkyně a jednu známou firmu klubu SK Hamr Viléma Pachmana. Jelikož mají dámy přednost, začněme výkonem Kateřiny Hartmanové, Valentýny Solařové a Anny Šantrůčkové. Všichni zmínění studují na Univerzitě Karlově v Praze. Kačka se současně věnuje nutriční terapii a fyzioterapii. Skloubit náročné studium s pravidelným tréninkem je obtížné. Kačka si přesto dokáže udržet výkonnost na vysoké úrovni. Anička bude jednoho dne paní učitelka zeměpisu a tělesné výchovy. Ta pro změnu studuje na dvou fakultách a je obdivuhodné, jak se škole vedle těžkých tréninků věnuje. Valča studuje též fyzioterapii, a to velice úspěšně. Přišla k nám veslovat z Otrokovic a my jsme moc rádi, že si vybrala zrovna náš klub! Holky, ačkoli neměly k trénování na osmě příliš prostoru, podařilo se jim vybojovat neuvěřitelné první místo. A my se v tuto chvíli můžeme pyšnit Akademickými mistryněmi Evropy! Vilém Pachman také nezklamal. Domů nám přivezl cenný bronz! Na osmě je od první posádky dělila pouhá vteřina. Ve škole na něj můžou být hrdí, náš Vilém studuje politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd. Minulý rok se nám vrátil z Erasmu z Londýna, kde pilně trénoval.

Není náhodou, že mezi tuto čtyřčlennou partu patří rovnou tři odchovanci Mgr. Luboše Ondráčka, našeho hlavního trenéra, který svými zkušenostmi obohatil už spoustu závodníků. Luboš své svěřence ve studiu vždy podporoval.

Pro všechny naše reprezentanty to byla první návštěva Istanbulu. Město je zaujalo zejména pro svojí kulturu. Z čeho ale byli velice zklamáni, byla organizace závodů. Neustálé čekání a chaotické změny v programu byly pro závodníky vyčerpávající. Energii nemohli nabrat ani při stravování, jelikož zařízené jídlo neodpovídalo stravě sportovců. Každý den nezapomenutelná smažená ryba v bílé housce. Dlouhé cesty na závodiště také přispěly k tomu, že se závodníci vrátili domů velice unaveni.

My však věříme, že stačili nabrat sílu do dalších startů. Moc si jich vážíme a jsme pyšní nejenom na jejich skvělé sportovní výkony, ale i na jejich studium na jedné z nejprestižnějších univerzit Evropy.

Osmiveslice mužů - 3. místo

Zatímco Ježíšek dlí v jesličkách, SK Hamr počítá hvězdy a přeje lásku

„Před sedmi lety jsem ráno vstal a běžel na autobus. Dojel jsem do půjčovny stěhovacích aut a tím to všechno začalo,“ přemítá dnes, řekněme třeba, Pepa před svou ženou Martou. Ta však nesouhlasí, stěhování přece začalo až 7. ledna. Proč že o tom teda Pepa mluví zrovna dneska? „Jo, jo, vždyť já vim – to ten konec roku, nutí mě k zamyšlení.“

K přehodnocení uplynulého roku jsme nabádáni i my, obzvlášť je-li co rekapitulovat. O tom svědčí třeba dosud nevídaný počet hamerských závodníků startujících tento rok na závodech světového kalibru. K tomu si hned tři juniorské závodnice vyjely místo ve Sportovním centru mládeže, kteréžto členství se považuje za vrchol podpory pro závodníky v dané kategorii. Neméně sympatickým jevem je neutuchající zájem o veslování: „Za ohlédnutí stojí taky to, že ačkoli byla a je doba pandemie, tak nám žádný ze závodníků neskončil, naopak se dělaly nábory závodníků nových a pomalu se nám základna rozrůstá,“ shrnuje hamerský trenér Adam Kapa.

Ženy, muži a juniorky otřásají oslíkem

Z hlediska počtu „hameráků“ reprezentujících Českou republiku byl rok 2021 tím vůbec nejúspěšnějším v historii klubu. V článku SK Hamr se raduje: veslaři bezostyšně sahají po trikolóře jsme nastínili veslařské peripetie devíti z nich. Další čtyři se po dopsání odkazovaného článku rozhodli zazářit také, ať už na ME do 23 let nebo do 19 let. Všech 12 „černých“ a jedna otrokovicko-hamerská Valentýna Solařová propluli národním týmem. Někteří již s ostrými lokty, někteří poprvé, pravděpodobně však nikdo naposledy. A přestože si každý utrhl své ovoce zkušenosti, nejvíce dobrodružství pravděpodobně zažila Anna Šantrůčková, která může vzpomínat třeba na bronzovou medaili z ME do 23 let či na cinkající krávy na startu II. kola SP. Uplynulou sezónu totiž startovala na sedmi světových akcích.

Radostným ohlédnutím a svojí vlastní kapitolou jsou prestižní pražské Primátorky. Na této akci s mezinárodní účastí si hamerské závodnice dojely pro nejvyšší možné ocenění, a to nejenom ženy, ale i žákyně starší. Pro seniorky se závody nesly ve znamení italské reprezentace a květinového faux pas.

Své angažmá v reprezentaci pro rok 2022 již odstartovaly juniorky, které v listopadu odjely vstupní testy do Sportovního centra mládeže. V drsných podmínkách si bidýlko v prestižním programu vybojovaly hned tři hamerské juniorky: „V SCM máme Veroniku Zámostnou, Ester Hajnovičovou a nově i Evelínu Mašínovou, která udělala výkonnostní skok jako nikdo. Pozoruhodný je to, že se šestikilometrový test uskutečnil na vodě, i když venku sněžilo jak blázen. A taky že závodnice potkaly cestou do cíle člun, kterej konkrétně Evelínu ostříknul takovou vlnou, že jí to umylo od hlavy až po paty,“ popisuje trenér Adam podzimní testování juniorek.

Tygří rok přinese světový šampionát v Česku

Na této vrcholové rovině tak lze v nadcházejícím roce očekávat výkony, které snad napnou i potěší, přivedou k slzám i pohladí. Těšíme se například na dospělé Mistrovství světa, které se koná 18.–25. září v českých Račicích. SK Hamr ale nemá pouze dospělé kategorie, na vrcholných akcích bodovali i mladí, a to v čele s Janem Slaným za žáky mladší, který se může pyšnit například stříbrem z Mistrovství ČR na skifu. Vzhledem k přibývajícímu počtu mladých závodníků se výkony v těchto kategoriích mohou v budoucnu stát ještě zajímavějšími.

Tak či onak, přechod mezi kalendářními roky za nás nádobí neumyje. Právě nyní se ale daří sebereflexi a z hor vane čerstvý vzduch, který slibuje nový začátek. A tak, mezi oslavami narození Ježíše a začátkem čínského roku Tygra, SK Hamr přeje lásku, klid a zápal pro sport. Děkujeme, že jste s námi.

Head of Prague laškuje s účastí Australanů, zatímco Evropani proplouvají šestým ročníkem

V sobotu 6. listopadu se konal poslední tuzemský závod sezóny. Mezi Barrandovským mostem a pražskými náplavkami projížděli osmiveslice v řadě jedna za druhou. Jely 6,2 km a závodily na čas – soutěžily na Head of Prague. Závodnice z Hamru zde spojily síly s pořadatelským klubem VK Blesk a společně vybojovaly třetí místo. I pořadatelé mají důvod k radosti, protože šestého ročníku závodu se celkově zúčastnilo 12 zemí Evropy, jako je Rakousko, Maďarsko či Itálie. Veslařskou událost si chtěly užít i – pro nás exotičtí – závodníci z Austrálie či USA, přijet však nemohli a můžeme se na ně zřejmě těšit příští rok. Účast byla letos rekordní, na Vltavě se projelo 87 posádek.

Společenské závody s mezinárodní účastí a mediální pozorností. Šestý ročník Head of Prague. Foto: Head of Prague/facebook.com

„My jsme to schválně vybírali jako poslední zavírací závod sezóny, protože je to i taková společenská událost, patří k tomu i afterparty. Spousta posádek sem jezdí právě kvůli tomu, aby si užilo krásnou podzimní Prahu, a i nějakou zábavu po závodech,“ řekl hlavní pořadatel Head of Prague Jaroslav Starosta České televizi. Podzimní Prahu si přijeli užít i závodníci z Rakouska, kteří v těsném náskoku 17 setin ovládli závod mužských osmiveslic. I díky jejich účasti a triumfu se celé akci dostalo mediální pozornosti, pro veslařské závody méně obvyklé. Například novináři České televize vytvořili video reportáž zachycující tento šestý ročník.

Head of Prague se vyznačuje otočkou po čtyřech kilometrech jízdy ve směru proudnice. Zbývající dva kilometry tak musí každá posádka vytáhnout proti proudu, což po zhruba 15 minutách intenzivní zátěže není snadné. Tato trať důkladně prověří vytrvalostní kapacity každého veslaře. Otočku osmiveslic nicméně můžeme vidět třeba i na Rýnu v Basileji. Co však slavný BaselHead nenabízí, je účast týmů jako „Enzo Ferrari 2“ nebo „Lepší půlka koně“. Na Head of Prague je totiž možné vytvořit jméno své posádky a fantazii se meze nekladou, jak výše ukázaly VK Slavia a ČVK Pardubice.

Méně fantazie do vizuální reprezentace investoval přihlašující hamerské posádky ve společenství s Bleskem. Děvčata však měla vítr v plachtách a na náročné trati si dojela pro třetí místo v kategorii ženy. Posádka „SK HAMR + VK BLESK“ projela cílem s odstupem 13 vteřin od stříbrné posádky a 15 vteřin od vítězek, s bezpečným náskokem 50 vteřin na čtvrté Rakušanky. Pomyslnou bronzovou medaili převzaly Anna Šantrůčková, Valentýna Solařová, Kateřina Hartmanová, Magdaléna Novotná, Valentýna Klimková, Nikol Kropáčková, Barbora Podrazilová, Ester Hajnovičová a kormidelnice Barbora Matoušová. Druhé nejmladší posádce v poli – s věkovým průměrem kolem 20 let – gratulujeme! Stejně jako trenérům děvčat Martinovi Podrazilovi z Blesku a hamerskému Lubošovi Ondráčkovi.

Zámostná s Hajnovičovou zahajují konec sezóny: v chladném Mnichově zakouší ME U19

Mnichov. O víkendu 9.–10. října. Veronika Zámostná a Ester Hajnovičová. A český národní tým. Na poslední světové akci této sezóny budeme moci sledovat hned dvě hamerské závodnice. K Veronice Zámostné, která svůj reprezentační debut prožila v srpnu na plovdivském kanálu, se přidává dorostenka Ester Hajnovičová. Ta si rovněž jde pro první zkušenosti v českých barvách, a to v královské disciplíně: osmiveslici. Místo v lodi si Ester vyjela na dodatečných nominačních závodech a zasedne na post číslo šest. Naproti tomu párová čtyřka děvčat zůstane od bulharského Mistrovství světa U19 ve stejném složení.

Česká „párovka” děvčat s Kristýnou Mackovou z Lysé nad Labem v čele. Kristýnu doplní Eliška Švejdová ze Slavie, Ema Starostová z Blesku a samozřejmě hamerská Verča. Foto: České veslování/facebook.com

Obě děvčata již v Mnichově závodila. Na známé regatě juniorů si zde spolu v roce 2019 prošla prvními závody na dvojce bez kormidelníka. Kanál tak znají a hodnotí ho velmi pozitivně: „To závodiště se mi moc líbí. Je tam hodně zeleně kolem, což je pro mě velký plus. Je to příjemná atmosféra na závodění,“ popisuje Verča své dojmy a Ester přizvukuje: „Je to tu pěkný a jsem fakt ráda, že moje první Mistrovství Evropy je zrovna tady.“ Při pěkné atmosféře však bude panovat i podzimní chladno, jak upozorňuje číslo dvě z „párovky“: „Akorát je zima – někdy jsme [při tréninku – pozn. red.] dokonce vytáhly i dlouhý kalhoty.“  O víkendu by mělo být přibližně deset stupňů nad nulou, obloha slunečná.

Méně sluníčkový musel pro holky být pohled na startovní listinu, ten většinou bývá prostě nepříjemný. Verča zhruba ví, jak si stojí už z MS U19 v Plovdivu: „Víme, že tam je spoustu silnejch soupeřek. Myslim, že si stojíme dost podobně jako na Mistrovství světa.“ Ne už tak její parťačka z klubu: „Žádný soupeřky neznám, ale už teď můžu říct, že všichni budou fakt pekelně rychlý. Koho se tam bojim nejvíc – a myslim si, že oprávněně – jsou Rumunky, ty jsou v juniorských holčičích osmách fakt dobrý. Nevypadaj jako holky, ale jako ženský, který maj ject světovej pohár spíš než tady nějaký Mistrovství Evropy juniorů.“ Jako favoritky Rumunky odhaduje i platforma worldrowing.com. Nicméně i česká osmiveslice juniorek – v níž Ester sedí – je jednou z posádek, kterou podle odhadu autora v článku bude zajímavé sledovat.

Osmiveslice českého národního týmu čeří vody mnichovského kanálu. Na postu číslo šest jede Ester (nahoře). Foto: České veslování/facebook.com

Hamerské závodnice svoje jízdy sledují už teď – a vytváří si očekávání. Již zkušenější Verča zůstává střízlivá: „Určitě bych byla spokojená, kdybychom se zvládly dostat do finále A a tam mohly bojovat o co nejlepší umístění.“ Na startu ji bude čekat deset posádek soupeřících zemí. Ester má konkurenční posádky čtyři, myslí si tak na cenný kov: „Chtěla bych bejt první, ale byla bych spokojená s jakoukoli medailovou pozicí. Na druhou stranu nechci nás podceňovat, ale myslim, že na vítězství nemáme úplně stavbu těla, protože jsme tam fakt nejmenší, ale třeba by to mohlo klapnout.“

Zdali klapne, či neklapne, budeme moci – alespoň v náznacích rozjížděk – vidět již zítra, v sobotu. Párovka děvčat startuje v 11:30 (R1), nebo v 11:35 (R2). V závodě o dráhy vyjedou osmy juniorek v 11:55 (preliminary race). Držme oběma závodnicím palce! Stejně tak i jejich klubovému trenérovi Lubošovi Ondráčkovi, jenž si zároveň vzal pod svá křídla párovku děvčat, a to už při přípravě do Plovdivu.

---

Komentář: Hamru chybí závodníci, jde ale cestou kvality

SK Hamr využívá potenciál svých závodníků lépe než VK Blesk, vítěz celkového hodnocení Českého poháru v roce 2021. Alespoň co se týče počtu medailí v přepočtu na počet startujících posádek. Lze tak vidět na výsledcích Mistrovství ČR družstev. Hamr byl rovněž úspěšnější letos na těchto závodech než na stejné akci v předcházejícím regulérním závodním roce 2019. Přesto se nyní „černí“ v celkovém hodnocení Poháru umístili až na desátém místě. V jaké oblasti hamerské družstvo strádá a co ho naopak dělá úspěšným?

Nejúspěšnější kategorií SK Hamru se letos staly muži s 353 body z celkových 842. Foto: Jaroslav Pazdera/VESLARI HAMR na rajce.idnes.cz

Při analýze čísel ve výsledkovém matrixu lze vidět jednu hodnotu skutečně alarmující. Zatímco každý klub mohl na Družstvech obsadit 35 posádek, SK Hamr tuto kvótu naplnil jen ze 49 %. VK Blesk – jenž jsem si pro srovnání vybral kvůli jeho vítězství v Poháru – obsadil 94 % možných posádek, tedy bezmála dvojnásobek oproti Hamru. To znamená, že „černí” musejí mít mezery v zastoupení jednotlivých závodnických kategorií. Které to jsou? Dáme-li pod lupu jejich bodové ohodnocení, vyjde najevo, že čtyři hamerské kategorie na Družstvech nenasbíraly jediný bod. A to proto, že na závodech nestartovaly: jde o žákyně mladší, dorostenky (1,44 bodu zde pro Hamr vyjela seniorka Valentýna Solařová na kormidle), dorostence a juniory.

Toto vakuum se přirozeně promítá do celkového počtu nasbíraných bodů: zatímco Hamr na Družstvech skončil desátý se 117 body, vítězný Blesk si jich odnesl 257. O čem však výše zmíněná čísla vypovídají? Blesk je bezesporu početnějším klubem, tedy má více závodníků. To zajímavé se ale objevuje až při bližším pohledu. Na individuální úrovni jednotlivých posádek lze vypozorovat, že do velkého finále postoupila jen část všech lodí, jež za klub startovaly – nazvěme tento jev „áčková efektivita“. Stejně tak lze mluvit o „medailové“ a „zlaté“ efektivitě, tedy o počtu posádek, jež ze všech startujících lodí daného klubu získaly medaili či pak zlato.

Z hamerských řad postoupilo do finále A 71 % posádek, „modří“ jich protlačili 68 %. Pro medaili si dojelo 41 % ze všech „černých“ lodí, zatímco Blesk jich utržil 39 %. Na zlato pak z Hamru dosáhlo 18 % posádek ze všech startujících, z Blesku pouze 9 %. Všechny tři „efektivity“, na rozdíl od absolutních hodnot, mluví ve prospěch Hamru – ta zlatá dokonce o polovinu. Přesto zlatých medailí oba kluby dostaly identicky, po třech. Co nám tyto úspěšnosti říkají?

Zdá se, že „černí“ dokázali vytvořit stejný počet kvalitních posádek jako Blesk jenomže s menším celkovým počtem startujících. Obecně by přitom mělo platit, že čím více trénuje závodníků, tím více jich bude pravděpodobně úspěšných. Má-li SK Hamr tři zlaté při 17 startujících lodích (tj. 18 %), neměl by jich pak vítěz Poháru VK Blesk mít alespoň šest (tj. rovněž 18 %)? Ačkoli vítězům soutěže Poháru náleží gratulace, je to Hamr, který s málo maňásky předvedl velkou show. Zahrál za málo peněz hodně muziky.

Nakonec tak otázka úspěšnosti nachází vysvětlení v rozlišení kvality a masy. Aby klub zvítězil v soutěži Českého poháru, musí zřejmě disponovat jak kvalitními závodníky, tak jejich neskromným počtem – a to napříč všemi kategoriemi. Zde se ale musím ptát: V čem tkví úspěch? Respektive jaké hodnoty chceme velebit jako úspěšné? Měli bychom cenit pouze kombinaci kvality a kvantity, nebo i samotnou kvalitu? Není třeba dalších ocenění v rámci Českého poháru?

Tak či onak, ačkoli SK Hamr v průběhu pandemie přišel o účast řady závodníků – na Družstvech v roce 2019 zaplnil startovní pole z 67 % oproti letošním 49 % –, paradoxně navýšil nejenom svoji medailovou (z 24 % na 41 %), nýbrž i zlatou efektivitu (ze 4 % na 18 %). Letošní desáté místo bych tak rozhodně nevnímal jako zklamání. Vytvořit závodnickou masu není lehký úkol, ne však nesplnitelný. Trenérské mistrovství je naopak potřeba k vytváření kvalitních závodníků a v tom Hamr boduje (jak je vidět i na jeho zastoupení v národním týmu tuto sezónu). Má-li být hamerská cesta cestou kvality, budiž.

– autorem komentáře je Jan Skalák